Labelling
„Zase jsi to vypočítal špatně, ty nejsi matematický typ. Počty ti nejspíš nikdy nepůjdou!“
„Na školu nemáš nadání, radši by ses měl věnovat něčemu praktickému.“
To, zda jsme ochotni bojovat a dokázat svému okolí opak, závisí na mnoha okolnostech i povaze každého z nás.
Už jste někdy slyšeli podobné věty? Takovým výrokům se někdy říká
labelling.
Lidé lepí druhým nálepky, vkládají do šuplíku a ty si zase značkují. To jim pomáhá zorientovat se v komplikované situaci a najít systém v chaosu podnětů, které nás obklopují. „Ten je takový a tamten zas makový...“ Ta zjednodušení jsou často nezbytná - když máme všechno řádně označené a popsané, už dopředu víme, co od toho můžeme čekat.
Strhnout takovouto pomyslnou nálepku není vůbec jednoduché a přemístit se z jednoho šuplíku do druhého je mnohdy téměř nemožné. Výroky jako „na to nemáš nadání“ nebo „to děláš vždy špatně“ dokážou provázet celým životem a vzít odvahu zkoušet věci, které by člověk jinak hravě zvládnul.
Kdy nás mohou ostatní vidět lépe?
Kdyby například novému učiteli, který začíná učit ve škole, někdo řekl, že jeden ze studentů je výrazně talentovaný, učitel by automaticky tohoto studenta výrazně podporoval a povzbuzoval, stavěl by před něj větší výzvy, byl by trpělivý a nechával by mu víc času na zodpovězení otázek a také by mu častěji dával pozitivní zpětnou vazbu. Student, který obdrží tolik pozornosti, by byl pravděpodobně polichocen důvěrou, které se mu dostává, víc by si věřil a poctivě by se učil. V důsledku by měl lepší výsledky ve škole. Zda je tento studen opravdu výjimečně talentovaný, nebo ne, nemusí hrát vůbec roli. Hlavní je, že učitel zcela VĚŘÍ, že student je bystrý a inteligentní.
Jednoduše řečeno: víra v nějaký potenciál tento potenciál vytváří. Říkáme tomu pygmalion efekt nebo také sebenaplňující se proroctví.
Pygmalion efekt se může vyskytnout kdekoli: v práci, ve škole nebo dokonce doma. Díky tomuto jevu mohou nadřízení utvářet kvalitnější zaměstnance a to jen díky tomu, že jim věří.
Ovšem pozor, tento efekt může fungovat také opačně. Co myslíte, že by se stalo, kdyby si učitel studenta zařadil do šuplíku hloupý?
Pochválit nebo pokárat?
Mnozí si myslí, že když zaměstnance pochválí, jeho výkon klesne, protože usne na vavřínech. Když jej pokárají, jeho výkon se zlepší, protože dostane strach.
V praxi to sice občas tak může vypadat, ale důvod je jiný. Většinou přijde pochvala nebo pokárání v bodě největšího úspěchu nebo neúspěchu. Výkon se sníží nebo zvýší, protože z pravděpodobnostního hlediska přirozeně osciluje v čase.
Shaping
„Tuto část rovnice máš správně, až do tohoto místa jsi počítal dobře. Zkus přemýšlet, kde jsi udělal chybu a zaměř se přitom na neznámé, které popisuje zadání.“
„Ve škole máš v mnoha předmětech dobré výsledky. Co tě baví nejvíce? Co můžeš udělat proto, aby v tom ještě víc vynikal? Přemýšlel jsi už, co budeš dělat, až dokončíš školu?“
Takto vypadá shaping. shaping znamená tvarování a v praxi se jedná se o naznačení směru, kterým by se měl člověk vydat. V ideální situaci, po hodnotícím rozhovoru si člověk ten správný směr uvědomí sám.
Od toho, kdo zpětnou vazbu uděluje, shaping vyžaduje víc přemýšlení i času, ale zato rozhodně zvyšuje motivaci hodnoceného a poskytuje mu vodítko jak věci v budoucnu vylepšit.
Zpětná vazba je nesmírně mocný nástroj, obzvláště za předpokladu, že je s ním správně zacházeno. Napomáhá osobnímu rozvoji, zvyšuje motivaci a umožňuje zlepšení výkonu.
Dobrá zpětná vazba dává impulz naší touze být lepší.
« Zpět na stránku poradny
